Zakládáte si na tom, že máte doma celou sestavu košíků, krabic a vaků, do kterých pečlivě třídíte odpad? A víte, že některé materiály klamou tělem a nejsou to, co si myslíte? Do modrého, bílého, zeleného nebo žlutého kontejneru tak dáváte věci, které tam rozhodně nepatří.

Recyklaci jsme jako národ doslova propadli. Ve střední Evropě jsme nejpilnější. Nejčastěji si v domácnosti odpad rozdělujeme do velkých tašek, se kterými pak míříme k barevným kontejnerům. Ale i přes veškerou osvětu se stále většina lidí nechá některými materiály ošálit. Nejsou to, za co je považujeme. Největším oříškem je papír, tedy přesněji řečeno to, co si myslíme, že je. Máme pro vás šest nejčastějších omylů, které jsou mezi námi zažité.

toilet-paper-627032_1280Omyl č. 1: Plato od vajíčka dáme do papíru
Když jsem se snažila kolegyni vysvětlit, že není všechno papír, co se tak tváří, myslela si nejprve, že si z ní utahuju. Nejčastější chybou při recyklaci je, že do modrého kontejneru dáváme ruličky od toaleťáku nebo papírových utěrek a kartony na vejce. Už nejsou k ničemu, protože jsou vyrobeny z několikrát recyklovaného papíru a ten už se dál využít nedá. Vlákno papíru se dá recyklovat pětkrát až sedmkrát. Pak je už tak krátké, že z něj papír znovu nevyrobíte. Takže ruličky a plata od vajec dávejte do běžného odpadu.

Omyl č. 2: Polystyren není plast
Když si přinesete čínu v krabičce a dojíte, kam dáte obal? Většina lidí ho šoupne do běžného směsného odpadu, a to je chyba. Stejně jako všechny možné výztuhy a vycpávky v krabicích od elektroniky, patří krabička na jídlo z polystyrenu do žlutého kontejneru. Jedinou výjimkou jsou desky, které byly použité jako izolace na zdech. Když jsou na nich zbytky omítky nebo lepidla, dávají se tam, co stavební odpad.

Omyl č. 3: Všechny plastové lahve patří do žlutého kontejneru
Je to takový malý hodně hlučný rituál, který má hodně domácností. Prázdná plastová lahev se co nejvíc zmáčkne, sroluje, zavíčkuje a dá do pytle. Ten se pak příležitostně vysype do žlutého kontejneru na plast. Jenže to není tak jednoduché. I když je lahev plastová, často tam nesmí. Proč? Protože v ní bylo něco, co by mohlo zničit celý kontejner. Do tříděného odpadu patří jen čisté nebo velmi málo znečištěné věci. Nejhorší jsou lahve od oleje, které byste museli pečlivě vymýt teplou vodou a saponátem. Jinak patří do běžné popelnice.

Omyl č. 4: Obaly od sprejů musí do popelnice
Pokaždé, když vypotřebujete doma šampon, krém nebo sprchový gel, hodíte plastový obal okamžitě do koše a pak do klasické popelnice. Ale většina obalů od běžné kosmetiky může po vypotřebování obsahu do žlutého plastového kontejneru. Když jsou znečištěné, jako například řasenky, patří do běžné popelnice. Výjimkou jsou spreje. Tam můžete vytřídit plastová víčka, ostatní nepatří ani do běžné popelnice. Hodně záleží na tom, jaký byl obsah balení. Netušíte? Všechny potřebné informace najdete na obalu. Nebezpečné pak odneste do sběrného dvora.

Omyl č. 5: Kam hodit papírový kapesník? Do papíru!
A zase je tu ten zapeklitý papír. Když je papírový kapesník čistý, třeba vám upadl, nebo se někde jen válel, do modrého kontejneru může. Když je použitý, už ne. Zdá se vám to absurdní? Ale kdepak, má to železnou logiku. K papíru na recyklaci patří jen papír čistý. Zásadně tam nesmí přijít mokrý, špinavý nebo mastný. Zajímavá je z tohoto pohledu populární bublinkatá obálka. V dokonalém světě byste ji měli rozstřihnout, vyrvat bublinky a plast dát k plastu a papír k papíru. Když na to nemáte čas, hoďte obálku celou do papíru a obsluha linky si s tím poradí.

Omyl č. 6: Rozbitý hrnek je sklo
Při třídění skla si můžete vybrat, jestli je čiré, a to patří do bílého kontejneru, nebo barevné. Na takové je kontejner zelený. Kromě čistých lahví v nich má místo i sklo z oken a dveří. Ale rozbité zrcadlo sklo není. Pokovená vrstva by pokazila další tavení. Recyklovat se nedá ani rozbitý oblíbený keramický nebo porcelánový hrnek. To také není sklo. Putovat by měly do popelnice.

Nechte vzkaz

Váš email nebude veřejný